Spisovatelka na krku: Dítě versus kniha

2. 09. 2015 22:33:51
Napsat knihu, je jako porodit dítě. Už o tom vím své. Současné skóre: 2 děti, 2 knihy. Je to jako se vším ostatním - nejdřív počnete myšlenku, že by bylo fajn, něco si pořídit.

Jedno jestli kluka, nebo holku, jedno jestli povídku nebo román, i když holčička, zrovna jako román by byly samozřejmě lepší. Potom to řeknete doma. V obou případech se na vás nejprve dívají nedůvěřivě, ale pak si zvyknout. Nakonec pochopí, že oni s tím zas tak moc práce mít nebudou. Takže největší kus práce je na vás. V praxi to znamená počít, odnosit, hýčkat, nezanedbat, piplat a především milovat.

Pak přijde na řadu porod. Porod a vydání se od sebe moc neliší. I když ty z nás, které na koze strávily šestatřicet hodin v ukrutných bolestech, by daly ruku do ohně, že horší chvilky v životě ženy nejsou. Jsou! Než se čtivá dvousetstránková kniha prodere na svět, v čemž jí sice nebrání malá pánev, nedostatečně silné kontrakce ani extrémně nízké hodnoty oxytocinu, musí si projít martýriem zvaným ediční plán, přísný korektor, právní formality, nekonečně dlouhé čekání ... Suma sumárum, je vydání knihy bolestnější, než porod dítěte.

Když už je konečně na světě, začnete zkoumat, prohlížet, pozorovat, hledat. Má správný počet prstů, nemá červené otlaky, oheň, příliš malé oči, tchánův frňák? Ve slepé víře se staženým hrdlem i půlkami podstupujete všechna dostupná vyšetření, která potvrdí, že vaše dítko má mozek na správném místě ve správné velikosti, dvě funkční ledviny a silné plíce bez vody. Jaká je to úleva, když je vše jak má být. U knihy zrovna tak. Nejdřív zevrubně projdete obal, porovnáte barevnou škálu použitou na přebalu s dostupným vzorkem, třikrát překontrolujete, zda není překlep ve vašem jméně, a pak to přijde – vy se poprvé podíváte dovnitř, začtete se, abyste zjistili, že na straně padesát tři je překlep. Překlep jak hora! Jak vesmír. Napadá vás: když ho vidím já, musí ho vidět i ostatní. A oni ho skutečně vidí. Bije do očí! Je to frustrující. Máte chuť se jít oběsit, zrovna jako když vám pediatr sdělí, že vaše dítě má ledvinnou pánvičku o milimetr větší, než je Českou pediatrickou společností nastavená norma. Jak je to možné? Vždyť moje dítě mělo být dokonalé! Zrovna jako moje kniha. Nic jsem nezanedbala, nepropásla, tak proč má můj výtvor stigma?!

Pak si ale nasadíte brýle a zjistíte, že na straně padesát tři není překlep, je to jen šmouha od sliny zbarvené borůvkovým koláčem, která vám na list ukápla, jak jste slintali blahem nad svým výtvorem. Stejně tak se ukáže, že ledvinná pánvička větší o milimetr není tragédie, a během měsíce je vše v normě.

Vaše dítka jsou na světě pár dní, a i když se zdá, že to nejtěžší je za vámi, je to přesně naopak. Největší kus práce vás teprve čeká. Vychovat, vzdělat, naučit, aby z nich jednou bylo něco k světu, aby se ve společnosti dobře uplatnila a ve velkém světě neztratila. Jinak řečeno, dobře je prodat.

Když se tak podívám na své dokonalé děti (mám na mysli první dvě), žasnu, jak jsou perfektní. Musím se pochválit, jako matka odvádím skvělou práci. Prodejní cena den ode dne stoupá. Pak se podívám na své další dvě děti, též vidím, že jsou skvělé, aby ne, vložila jsem do nich ze sebe to nejlepší, ovšem jaký bude jejich prodej, je zatím ve hvězdách. Jaká jsem autorka, ukážeš až Ty, milý čtenáři!

Autor: Jitka Ludvíková | středa 2.9.2015 22:33 | karma článku: 9.92 | přečteno: 432x

Další články blogera

Jitka Ludvíková

From USA with love XVIII Tuba City

Když se podíváte na Američany, dojde vám, že USA je hodně o jídle. Pro řadu Američanů je jídlo národní sport. Prostě jí, a jsou v tom nejlepší. Samozřejmě to neplatí doslova, nicméně porce odpovídají tomu, jak snadno přiberete.

2.6.2019 v 6:13 | Karma článku: 13.37 | Přečteno: 453 | Diskuse

Jitka Ludvíková

From USA with love XVII Zpět do USA!

Čas od času cestuji. Ne tak často, jak bych si přála, ale na druhou stranu ne tak málo, abych si párkrát do roka nemusela odříct nový pár bot, abych na vysněnou cestu našetřila. Ale podařilo se a já jedu zpět na západ, do USA.

31.5.2019 v 6:33 | Karma článku: 13.40 | Přečteno: 472 | Diskuse

Jitka Ludvíková

From NY with love V Washington

Moje kamarádka mi říkala, ať na Floridu rozhodně nejezdím, že tam chcípl pes. Podle hlavních zpráv to tak nevypadá, ale dám na ni a opouštím New York, směr Washington.

13.9.2017 v 5:42 | Karma článku: 10.32 | Přečteno: 342 | Diskuse

Jitka Ludvíková

From NY with love IV Americký sen

Úsloví: Všechno má svou cenu, platí v NY dvojnásob. Kdo může, snaží se na NY přiživit. Kreativní jedinci, kterých je město plné mi připomínají mou dceru; v pěti zavřela do krabice včelu a se slovy: Makej! čekala na med.

12.9.2017 v 3:36 | Karma článku: 10.58 | Přečteno: 485 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Hana Bordovská

Rekonstrukce den 0

Výměna manželek a Malé lásky jsou až zítra, takže přicházím s takovým miniseriálem naší rekonstrukce, který skončí buď hotovým podkrovím, nebo mým porodem. To se teprve uvidí.

22.10.2019 v 23:15 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 52 | Diskuse

Edna Nová

“Jak můžeš bejt tak krutá?”

ptá se můj muž. A já nevím! Ale vážně se snažím vytřískat ze sebe to nejlepší (někdy doslova). Čestné skautské, že intenzivně pracuji na upgradované verzi Edny Nové, tedy na tolerantní, šlechetné, krásné a inspirativní ženě.

22.10.2019 v 11:55 | Karma článku: 35.75 | Přečteno: 4807 | Diskuse

Jana Kozubíková

kOmický blog CXXXX.

Zatímco práce sama nikdy neuteče, před prací utéct lze. Jakkoli je toto řešení obvykle pouze dočasné.

22.10.2019 v 9:30 | Karma článku: 11.25 | Přečteno: 221 | Diskuse

Mirka Pantlíková

Co nevidět bude svátek Dušiček…

Říjen se chýlí ke konci a co nevidět bude svátek Dušiček - Památka zesnulých, jak se praví v kalendáři. A jak je u nás dobrým zvykem, lidé přicházejí na hřbitovy, aby upravili hroby svým blízkým....

21.10.2019 v 18:11 | Karma článku: 12.62 | Přečteno: 262 | Diskuse

Ivana Lance

"Threesome", aneb když se deka nelíbí

Koupila jsem si deku, udělala na mne takový světlý, přímo projasněný dojem. Působí trochu umělecky, cákanec sem, cákanec tam. Dovolila jsem si koupit novou deku a neprokonzultovala jsem to s Gingerem.

20.10.2019 v 13:01 | Karma článku: 23.92 | Přečteno: 660 | Diskuse
Počet článků 41 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 610

Autorka pohodových knih pro dospělé čtenáře: Zkrocení mlsného muže, Můj manžel má jinou, no a co?!, Osvícení zoufalého muže, Devět let natvrdo, Nebezpečná hra. Také vydala dvě dětské knihy: Julinka a Rek, Hortensie Malinová.

Věřím, že smích prodlužuje život a s humorem, jde přežít lecjaké těžké chvíle. Vím, že radosti života k nám přicházejí nahodile, proto je třeba hodit je na papír a podělit se s ostatními.

Pěkné čtení všem přeje Jitka

 

www.jitkaludvikova.cz

Najdete na iDNES.cz