Spisovatelka na krku: Prokrvení neškodí

23. 10. 2015 12:24:04
Cvičím. Ne moc často, ale občas jo. Mnohem radši bych četla, nebo se jen tak válela na gauči, ale už moje babička říkala, že mít „sval“ v hlavě, je trochu málo; nuže se přemůžu a třikrát do roka mučím své tělo v „posilovně“.

Posilovna odporu, tak tomu říkám já, neboť je u mě pravidlem, že na žádné cvičení nejdu dvakrát. Dost možná to některé znáte a řídíte se podobným heslem, něco na způsob veni vidi vici, kde zvítězit znamená vyvinout dostatečně silný odpor, aby po vás žádná kamarádka a předně instruktor nechtěli, abyste na stejnou lekci dorazila i následující týden.

Uvedu stručný příklad. Včera jsem prvně (a také naposledy) vyzkoušela spinning. K mému překvapení to bylo celkem fajn. Ovládací kolečka jsem zvládla rychle, díky přítmí v sále na mě nebylo příliš vidět a díky hlasité hudbě jsem se nemusela vysilovat předstíraným funěním. Kdyby mě mučili, možná bych i přiznala, že se mi to vcelku líbilo. Že jsem po letech našla konečně něco, při čem se dá celkem obstojně ulejvat, neboť celou hodinu sedíte, občas přešlápnete, což není zas taková dřina, pokud již na začátku lekce otočíte kolečko správným směrem: „frčíme z kopce“. Prostě pohoda, chce to jen čelovku, špunty do uší, aby se na kole dalo v klidu číst.

Čelovku jsem neměla, nezbylo mi než přemýšlet. Nad čím jiným, než nad mou novou knihou. Vlastně už od rána nedělám nic jiného. Ale zatím jsem neměla štěstí. Doteď jsem nepřišla na to, kdo by měl první zemřít. Ačkoli kdo je vrah, je mi jasné od začátku. Proč tedy nevyužít hodinku k něčemu perspektivnímu. A ono to funguje. Přeci jenom se lehce zahřívám a prokrvuji i tam kde dlouho ne. (Nemám na mysli klín!) A je to tady, vykřikla jsem: „Už vím, koho zabiju!“

Nutno říct, že nikdo z přítomných mé nadšení nesdílel. Dvě citlivé dámy přerušily lekci, jedna si přesedla na vzdálenější bicykl. Instruktor mě po tom, co jsem těsně před koncem přidala výkřik: „Udělám to sekyrou!“, požádal, abych příště zvolila něco klidnějšího.

Škoda. Tak se mi to líbilo. Nepamatuji si, kdy mě naposledy nějaký chlap tak rozpálil. Sportu jsem unikla, ale ne na dlouho, za chvíli jistě někdo vymyslí nový typ cvičení. Má na to přesně tři měsíce, než začnu pracovat na další knize a budu potřebovat prokrvit mozkové závity.

Autor: Jitka Ludvíková | pátek 23.10.2015 12:24 | karma článku: 9.57 | přečteno: 425x

Další články blogera

Jitka Ludvíková

From USA with love XVIII Tuba City

Když se podíváte na Američany, dojde vám, že USA je hodně o jídle. Pro řadu Američanů je jídlo národní sport. Prostě jí, a jsou v tom nejlepší. Samozřejmě to neplatí doslova, nicméně porce odpovídají tomu, jak snadno přiberete.

2.6.2019 v 6:13 | Karma článku: 13.37 | Přečteno: 453 | Diskuse

Jitka Ludvíková

From USA with love XVII Zpět do USA!

Čas od času cestuji. Ne tak často, jak bych si přála, ale na druhou stranu ne tak málo, abych si párkrát do roka nemusela odříct nový pár bot, abych na vysněnou cestu našetřila. Ale podařilo se a já jedu zpět na západ, do USA.

31.5.2019 v 6:33 | Karma článku: 13.40 | Přečteno: 472 | Diskuse

Jitka Ludvíková

From NY with love V Washington

Moje kamarádka mi říkala, ať na Floridu rozhodně nejezdím, že tam chcípl pes. Podle hlavních zpráv to tak nevypadá, ale dám na ni a opouštím New York, směr Washington.

13.9.2017 v 5:42 | Karma článku: 10.32 | Přečteno: 342 | Diskuse

Jitka Ludvíková

From NY with love IV Americký sen

Úsloví: Všechno má svou cenu, platí v NY dvojnásob. Kdo může, snaží se na NY přiživit. Kreativní jedinci, kterých je město plné mi připomínají mou dceru; v pěti zavřela do krabice včelu a se slovy: Makej! čekala na med.

12.9.2017 v 3:36 | Karma článku: 10.58 | Přečteno: 485 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Hana Bordovská

Rekonstrukce den 0

Výměna manželek a Malé lásky jsou až zítra, takže přicházím s takovým miniseriálem naší rekonstrukce, který skončí buď hotovým podkrovím, nebo mým porodem. To se teprve uvidí.

22.10.2019 v 23:15 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 49 | Diskuse

Edna Nová

“Jak můžeš bejt tak krutá?”

ptá se můj muž. A já nevím! Ale vážně se snažím vytřískat ze sebe to nejlepší (někdy doslova). Čestné skautské, že intenzivně pracuji na upgradované verzi Edny Nové, tedy na tolerantní, šlechetné, krásné a inspirativní ženě.

22.10.2019 v 11:55 | Karma článku: 35.61 | Přečteno: 4784 | Diskuse

Jana Kozubíková

kOmický blog CXXXX.

Zatímco práce sama nikdy neuteče, před prací utéct lze. Jakkoli je toto řešení obvykle pouze dočasné.

22.10.2019 v 9:30 | Karma článku: 11.24 | Přečteno: 221 | Diskuse

Mirka Pantlíková

Co nevidět bude svátek Dušiček…

Říjen se chýlí ke konci a co nevidět bude svátek Dušiček - Památka zesnulých, jak se praví v kalendáři. A jak je u nás dobrým zvykem, lidé přicházejí na hřbitovy, aby upravili hroby svým blízkým....

21.10.2019 v 18:11 | Karma článku: 12.62 | Přečteno: 262 | Diskuse

Ivana Lance

"Threesome", aneb když se deka nelíbí

Koupila jsem si deku, udělala na mne takový světlý, přímo projasněný dojem. Působí trochu umělecky, cákanec sem, cákanec tam. Dovolila jsem si koupit novou deku a neprokonzultovala jsem to s Gingerem.

20.10.2019 v 13:01 | Karma článku: 23.92 | Přečteno: 659 | Diskuse
Počet článků 41 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 610

Autorka pohodových knih pro dospělé čtenáře: Zkrocení mlsného muže, Můj manžel má jinou, no a co?!, Osvícení zoufalého muže, Devět let natvrdo, Nebezpečná hra. Také vydala dvě dětské knihy: Julinka a Rek, Hortensie Malinová.

Věřím, že smích prodlužuje život a s humorem, jde přežít lecjaké těžké chvíle. Vím, že radosti života k nám přicházejí nahodile, proto je třeba hodit je na papír a podělit se s ostatními.

Pěkné čtení všem přeje Jitka

 

www.jitkaludvikova.cz

Najdete na iDNES.cz