From USA with love XVI Sedona

Kdyby moje maminka věděla, že se v Americe budu bavit s cizími lidmi, nikdy by mě na odvrácenou stranu Země nepouštěla. To je samé: Hi! How are you? První tři dny vám to leze krkem, ale pak si zvyknete. Zrovna jako já.

Češi už tak nějak nemají v povaze vybavovat se s cizími lidmi. Proč taky. Od dětství nám vštěpují do hlavy, že osloví-li nás na ulici někdo cizí, zaručeně spadá do kategorie: úchyl, podivín, vlezlá důchodkyně. V Americe se s tímto programem přežít nedá; nechcete-li hned první den propadnout panice, že americké státy jsou prolezlé mimoňi, kteří vás navzdor vašemu naturelu oslovují a celkem nepochopitelně zcela nezjištně nabízejí (resp. vnucují) pomoc. Pokud se nerozhodnete sbalit kufr a vrátit se do vlasti, jako já, nezbyde nic jiného, než zavrhnout matčiny rady a program „čecháčství“ přeprogramovat.

Třeba to ti Američané myslí upřímně. Anebo taky ne…! Nemůžu se dočkat, až zase budu doma a na prostou otázku: Jak se máš?, budu moci odpovědět, jak se skutečně mám, aniž by na mě někdo vyjeveně civěl, když začnu vyprávět, že na prd, poněvadž mě jet lag tak rozhodil, že jsem si v rozespalosti namazala bolavé koleno zubní pastu nabitou fluorem, namísto lektvaru s ibuprofenem.

„I am fine.“ Pro Američany je to jen obrat, ale pro mě je to mnohem víc. Moc ráda bych věděla, jak se ty desítky lidí (a desítky prodavačů), kteří mi tvrdili, že jsou v pohodě, skutečně mají. Nebo ten „americký sen“ o dokonalém světě skutečně žijí?!

Těžko. Stačí ignorovat, že jsou v pohodě, a začít se ptát. Tak nějak jsem nabyla dojmu, že Američané, mnohem radši mluví, než pracují. Což je paráda, jako turista, se toho můžete hodně dozvědět… (o rodině, bratrancích, vzdělání, jídle, počasí, cestování…) O něčem však neradi mluví (třeba jak dlouho v USA žijí,…).

A na základě takového vyptávání do našeho itineráře přibyl jeden z nejhezčích výletu, taková americká klasika: Sedona. Sedona je oblast nedaleko Phoenixu (cca 1 hodinu jízdy autem na sever), kam jezdí místní velmi rádi kempovat. Jako se u nás jezdí na Sázavu, tady se jezdí do Sedony.

Sedona spojuje všechno, co Arizona nabízí. Je to žhavý koktejl z obvyklých přísad: červené masivy, zelené lesy, oslepující slunečný žár. V horkém slunci se skály červeného pískovce neuvěřitelně rozzáří a kontrast, který vytváří s všudypřítomnou zelení, umocňuje kouzlo této oblasti.

Trochu moc zelené, na Arizonu, napadlo mě. Ale pak jsem si vzpomněla na české luhy a háje, a bylo mi dobře. Zelená uklidňuje, zelená připomíná domov a já si musela připustit, že už za pár hodin budu na cestě do svého zeleného domova. Můj „americký sen“ se chýlí ke konci.

Teď už mě čeká jenom cesta domů.

... I am fine!