From NY with love III Globalizace, aneb na prezidenta mi nesahej!

Dnes slavíme s partnerem výročí a ráda bych napsala, že jsme celý den z postele ani nevylezli, ale opak byl pravdou. Budíček byl nastavený na brzkou ranní hodinu, protože program byl opět hodně nabitý.

V NY se dá dělat leccos. Třeba nakupovat. Ale pokud máte sebou leteckého inženýra, vězte, že obchod s kabelkami je to poslední, kam vyrazíte. Jak jinak, naše první zastávka byla na letadlové lodi Intrepid. Jako žena, kterou na letadlech zajímají maximálně ti letečtí inženýři, musím přiznat, že to je celkem zajímavý výlet. V rámci prohlídky je možné vyfotit se s raketoplánem Enterprise a projít si ponorku Growler. Navíc, pokud vám doma schází úložné prostory, můžete se na ponorce ve využití prostoru celkem dobře inspirovat. Takové funkční nápady nepřináší ani švédská značka Ikea.

Když se mi konečně podařilo partnera odtáhnout z obchodu s leteckými suvenýry, letadlovou loď jsme tak definitivně opustili, a já už se těšila do obchodu s kabelkami, když dostal další skvělý nápad, podniknout okružní jízdu kolem Manhattanu, pro změnu lodí.

V nabídce je několik okružních jízd, ale my, abychom si užili, jsme si koupili lístky na tu nejdelší trasu, v rámci které lze objet celý Manhattan (celkem zbytečné). Ze začátku jsme se rvali o foťák (jen sochu Svobody máme vyfocenou aspoň dvacetkrát), ale po dvou a půl hodinách jsme marně přemlouvali jeden druhého, aby se zvedl a udělal fotku dalšího jedinečného mrakodrapu, jak tvrdil průvodce.

Cestou z lodi, jsme se naopak my dva stali fotografovanými objekty, protože jsme se (omylem) připletli do průvodu přívrženců duhového životního stylu, kteří právě davově zaplavili ulice. Dost možná, jste-li právě v NY, mohli jste mě vidět ve večerním vysílání hlavních zpráv, jak se probojovávám do čela průvodu.

Odpoledne jsme chtěli stihnout Guggenheimovo muzeum, ale fronta před ním byla děsivější než černoch, který pištivým hlasem informoval o konci světa, tak jsme sklouzli po 5th Avenue o dva bloky níž a navštívili klasiku - Metropolitan Museum of Art. A rozhodně jsme udělali dobře. Dvěma větami shrnuto: Američané byli shánčliví. Sbírky jsou velkolepé.

Víc už jsme toho nestihli. Snad jenom jeden globální rozhovor:

Američané: We hate the president.

Němci: We too.

My: We too.

Jen si nejsem jistá, o kom se přesně mluvilo. Ale je vidět, že problémy máme všude stejné. Třebaže jsme z různých koutů světa.